Pavilon urgentního příjmu a chirurgických oborů Pardubické nemocnice

Modré patro, zelené, oranžové. V pavilonu urgentního příjmu a chirurgických oborů Pardubické nemocnice pomáhají s orientací barvy. Podle slov autora interiérů architekta Martina Fraňka ze společnosti PENTA PROJEKT s.r.o. se snaží stavba reflektovat dobu svého vzniku. Například moderní interiér je tak trendově „odbarvený“. Jemnější odstíny pomáhají pacientům cítit se zde příjemně, nejsou agresivní ani rušivé. Keramické obklady jemných barev, i těch neutrálních, dodala do nového pavilonu česká značka RAKO.

Nový pavilon urgentního příjmu a chirurgických oborů vyrostl uprostřed areálu Pardubické nemocnice na jižním okraji města. Osmipodlažní budova s centrálním atriem a heliportem na střeše poskytuje zázemí jak novým provozům, tak těm stávajícím, například chirurgickým, které se sem přesunuly z jiných budov v areálu. Koncept nového pavilonu vychází z návrhů jihlavské společnosti PENTA PROJEKT s.r.o. vedené architektem Jaromírem Homolkou, který je zároveň autorem stavby.

„Projekt zdravotnické stavby je z hlediska typologie staveb složitý a technicky náročný, nemocnice jsou jedny z nejnáročnějších, vysoce specializovaných provozů,“ přibližuje rozsah projektu Ing. arch. Martin Franěk. Při přípravě koncepce je třeba znát organismus nemocnice, vědět, jak provozní procesy fungují, zvážit vývoj areálu v dalších deseti, dvaceti letech.

Výhodná centralizace

Zatímco Pardubická nemocnice je spíše pavilonového typu, nový objekt směřuje k centralizaci některých provozů. „Vnitřní atrium obklopují v patrech jednotlivá oddělení. Výsledná stavba je kompaktní, což je výhodné např. z hlediska energetiky,“ vysvětluje architekt Franěk.

Orientaci ve vícepatrovém objektu napomáhají barvy, které jsou v souladu s aktuálními trendy. „Stavby z 90. let jsou mnohdy velmi výrazně barevné, se sytými odstíny a mnoha barevnými kombinacemi. To je z dnešního pohledu příliš,“ říká Martin Franěk. Každá stavba podle něj odpovídá době svého vzniku. Postupné zjednodušování se týká nejen exteriérů, ale také interiérů, v nich pak nejen keramických obkladů, ale také podlahovin, výmaleb, nebo designu nábytku. Tlumení a zjednodušování však nevede k bílé, ale spíše k jemným odstínům, pastelovým barvám, které nepůsobí agresivně a nenápadně interiérem provázejí. „Nezříkáme se barev, ale snažíme se je používat tam, kde to má smysl,“ dodává Martin Franěk.

Barvy jako základ orientačního systému

V Pavilonu urgentního příjmu a chirurgických oborů jsou barvami odlišena jednotlivá patra. Sedm nadzemních podlaží znamenalo sladit veškeré interiéry do sedmi barevných odstínů. „V tomto směru jsme velmi ocenili nabídku české značky RAKO, která v sérii Color One nabízí nejen řadu sytých, ale i jemných barev. Keramické obklady RAKO tak nakonec najdou uživatelé ve všech sedmi patrech objektu,“ dodává Martin Franěk.

Koupelny v pokojích mají vždy tři stěny obložené světle béžovým keramickým obkladem a jedna stěna reflektuje barvu patra. Aby plocha nepůsobila jednotvárně, střídají se zde obkládačky s lesklým a matným povrchem. „Lesk a mat tvoří při pohledu pod určitým úhlem dekor, na stěně se něco děje. Toto oživení je zajímavé, ale není obtěžující,“ vysvětluje architekt.

Odolnost materiálů

U zdravotnických objektů je kladen velký důraz na vlastnosti všech použitých materiálů. V patrech s ambulancemi se pohybují stovky lidí denně, dezinfekční prostředky používané ve zdravotnictví jsou často agresivní chemické látky. Klíčová je tak chemická a mechanická odolnost. Další zásadní technický limit mnoha materiálů jsou požadavky na požární bezpečnost. „Zdravotnické stavby mají velmi přísné požární předpisy, které v mnoha případech zásadně omezují hořlavost používaných materiálů. Keramický obklad tyto vlastnosti přirozeně má,“ dodává Martin Franěk.

Dalším ze základních požadavků je bezpečnost, tedy protiskluznost podlah. Ta je v zaměstnanecké části pavilonu zajištěna dle norem na úrovni R10/B v podobě béžových dlaždic formátu 60 x 60 cm série Extra od RAKO. „Extra nabízí povrch s protiskluzností R10/B, který je zároveň dobře čistitelný. Velkoformátové řešení 60 x 60 cm pak vychází vstříc požadavkům hygieny na minimalizaci spár podlahy, ve kterých se drží nečistoty, hůře se udržují a dezinfikují,“ podotýká Martin Franěk.

První zkušenosti

A jaké jsou první reakce pacientů a návštěvníků? Líbí se velké atrium se zelení a klidovými zónami, které po vstupu působí příjemně vzdušně. Pavilon se tak netváří prvoplánově jako nemocnice. I proto, že se zde nachází také bistro, nebo posezení. „Nezavděčíte se všem,“ říká architekt Franěk a pokračuje: „Sestřička pracující na modrém patře nemusí mít modrou ráda, raději by pracovala na žlutém. Ale zaměstnanec tam dnes je, zítra není. My se snažíme o nadčasové interiéry, protože musí fungovat dvacet, pětadvacet let beze změny. I díky tomu převažují kladné reakce a věřím, že i investor je spokojený a zůstane tomu tak i v budoucnu.“

Podívat se na video